Historie Online her
Internetová hra je široký pojem, který může zahrnovat obrovské trojrozměrné virtuální světy typu World of Warcraft nebo i obyčejné piškvorky. U nás ve střední Evropě patří k velice oblíbeným především strategie. Princip je jednoduchý, hráč se stává hlavou vlastního virtuálního světa jehož parametry jsou určeny například počtem obyvatel, sílou armády, zásobou surovin atp.). Důležitá je hlavně spolupráce a koordinace mezi hráči. Komunikace ve hře se odehrává prostřednictvím diskusních fór různého druhu (globální fórum, fórum pro členy určité aliance atd.). Hry jsou velice chytlavé a návykové především kvůli interakci s ostatními hráči.
Závislost?
Obliba online her má celkem prozaický důvod. Úspěchy, kterých se hráči podaří dosáhnout v poměrně krátkém čase, si může kompenzovat neúspěchy v reálném životě. Mnoho hráčů pak logicky raději upřednostňuje virtuální svět před reálným. Z tohoto podhledu se může zdát, že závislost na online hrách a na počítačových hrách obecně je nevyhnutelná. To ale tak úplně neplatí, protože herní svět totiž v této problematice kopíruje svět reálný. Existují prostě lidi, kteří jsou k závislostem náchylní více nebo méně. Hráči her ale přiznávají, že honba za stále lepšími kouzly a zbraněmi, či touha postoupit do dalšího levelu je velmi návyková. Přesto ve většině případů dochází k tomu, že vás hra dříve nebo později prostě přestane bavit.
Historie hraní online
První hry vznikali v průběhu osmdesátých let minulého století. Jednalo se nejčastěji o, přes počítač hrané, stolní RPG hry. Hráči se navzájem spojovali nejčastěji pomocí vysokoškolských sítí a hry hráli buďto přímo online, nebo přes e-maily. Počátkem devadesátých let se již začal rozvíjet internet, čehož využilo mnoho klasických PC her. Například legendární střílečka Doom od id Software, která zavedla nový koncept online hraní – deathmatch. Jedná se o dnes již klasický způsob klání, kde se střetává řada hráčů, a soutěží o to, kdo dokáže nejvícekrát „zabít“ ostatní v časovém limitu s tím, že platí, že po každém zabití se mrtvý hráč okamžitě oživuje a jeho „vrah“ získává body pro sebe či své družstvo. Nedlouho poté se přidaly i tahové strategie, které již dříve podporovaly hru více hráčů na jednom počítači, a kde nároky na rychlost připojení i na přenesené objemy dat byly naprosto minimální. V polovině devadesátých let se pak koncept online hraní rozšířil i mezi real-time strategie, neboť zrychlení internetu a nové technologie již umožňovaly přenášet objemy dat dostatečné pro tento typ her. Na přelomu století již většina herních žánrů podporovala online hru.
Moderní počítačové hry nabízejí mnoho zábavy, skvělou grafiku a velice chytlavou atmosféru. Proto se staly doslova masovou zábavou pro bezpočet hráčů. Jedná se o fenomén, který vyvolává podobné reakce jako svého času třeba vznik filmu.
Je zajímavé, že to ještě v polovině 70. let vypadalo, že hry možná brzy zaniknou, protože hry do tehdejší doby byly jen různé variace na Tennis atd. Hry se však začaly rozvíjet a vznikla celá řada různých žánrů, objevila se 3D grafika a nakonec přišel internet s online hrami.